Už od prvních měsíců života přijímají děti informace o okolním světě a ukládají si je do paměti. Přestože ještě neumí vyjádřit své myšlenky nahlas, dokáží vnímat, co jim rodiče říkají a postupně si rozvíjejí své jazykové schopnosti.
Jak však mluvit tak, aby dítě opravdu pozorně poslouchalo a zároveň chápalo, co po něm chceme?
Jak zaujmout jeho pozornost, když máme pocit, že nám ji nevěnuje?
Podle newyorské logopedičky Kelly Lelonekové děti svým rodičům ne vždy rozumějí, protože mluví příliš mnoho. Nabízí však několik rad, jak s dítětem komunikovat efektivněji.
- Základní pravidla rozhovoru
Už pětiměsíční miminka vědí, že mluvíte o nich, když je oslovíte jménem. Do jednoho roku si začínají osvojovat i základní slova jako „ano“ a „ne“.
Leloneková doporučuje, že když chcete se svým dítětem zhruba ve věku batolete komunikovat efektivně, důležité je ještě před samotným rozhovorem snížit se na jeho výšku, kleknout si nebo dupnout, následně ho oslovit jménem a počkat, až s vámi naváže oční kontakt.
Pokud se dítěte chcete něco zeptat, používejte zavřené otázky – tedy například „Chceš panenku nebo zajíčka?“ místo „S čím by sis chtěl/a hrát?“
- Jak mluvit
Čím je vaše dítě menší, tím jednodušší byste si s ním měli povídat, aby vám rozumělo. To znamená mluvit pomalu, v krátkých větách a posílit slova i tím, že dítěti ukážete na obrázku, o čem mluvíte, případně na danou věc v místnosti ukážete prstem.
Máte-li o něco staršího potomka, který již rozumí i uceleným větám, zaměřte se na podstatná slova a informace, které nesou.
Pokud od dítěte chcete, aby něco udělalo, buďte konkrétní a přímí, čím méně nadbytečných slov a vět, tím lépe – například „Ukliď si hračky do krabice a odnes skleničky do kuchyně,“ je srozumitelnější než jen „Uklid si ten nepořádek.“
- Tady a teď
Batolata a děti ve školkařském věku žijí zejména v přítomnosti a koncept času jim je ještě relativně vzdálen. Podle Lelonekové je třeba s mladšími batolaty mluvit zejména o tom, co se děje tady a teď, ne, co se dělo včera nebo co plánujete za týden. Přímější cestu k nim najdete přes rozhovory o tom, co se děje v přítomnosti. - Ať poslouchají jen vás
Aby se děti mohly lépe soustředit na to, co jim říkáte, nemělo by je vyrušovat nic jiného. Zvuky z okolí je třeba ztlumit, to znamená vypnout televizor, který je puštěn někde v pozadí či rádio, které někde potichu hraje a nikdo ho neposlouchá.
Schopnost vnímat a zpracovávat jazykové vjemy může podle logopedičky narušit i zapnutá pečicí trouba. Odstraňte všechny zvuky, které by děti mohly rozptýlit a teprve potom si s nimi povídejte.
- I ticho je důležité
Děti ještě nedokážou rozeznávat „trapné ticho“, ve kterém se dospělí necítí komfortně. Proto není třeba ho akutně řešit. Když si s dětmi povídáme a položíme jim nějakou otázku, je v pořádku počkat alespoň pět sekund, než si promyslí odpověď a využijí možnost ji správně naformulovat.
Rodiče by neměli vstupovat a podněcovat je násilím k tomu, aby co nejrychleji vyjádřili své myšlenky a pocity. „Děti potřebují čas, aby zpracovaly naše dotazy a mohly reagovat. Není třeba, abychom vyplňovali každé ticho vyprávěním,“ radí Leloneková.
- Měňte intonaci
Nemusíte zpívat jako slavík, neustále používat šišlání a přimlouvat dítěti přehnaným způsobem. „No když měníte svůj hlas a jeho výšku, dítě se tak učí význam slov a vět a pomáhá mu rozlišovat slova a fráze,“ říká logopedička.
